Zamyšlení: Jak uniknout z „P.R.K.N.“ pasti aneb PRŮMYSL 4.0 po česku

Hned v úvodu si dovolím krátké objasnění první části nadpisu, resp. použitého výrazu. Nechci si přivlastnit autorství nového technického výrazu a obohatit po vzoru velkých českých autorů a spisovatelů náš mateřský jazyk, ale zároveň si dovolím vám ušetřit váš drahocenný čas, pokud jste se rozhodli, že si doplníte vzdělání či oživíte paměť pátráním ve Wikipedii či Ottově naučném slovníku.

Výraz či zkratka působí poněkud nečitelně a přesto ve vás evokuje něco povědomého, ano jste na správné cestě, jedná se o řekněme „kultivovaný“ přepis či zkratku jadrného výrazu či různých mutací výrazu, se kterým se nejen v naší praxi, ale v každodenním životě setkáváme poměrně často. Jedná se o upřímné, mnohdy od srdce jdoucí vyjádření či hodnocení situace, která je řekněme ne úplně uspokojivá. Pro potvrzení, že si rozumíme a mluvíme jazykem stejného kmene, uvedu několik konkrétních zaregistrovaných formulací.

Takže P.R.K.N. neboli:

… do prkýnka

prkenný ohrady

prkna

… já osobně používám i výraz nepoměrně jadrnější, ale protože se potkávám jen se samými distingovanými a kultivovanými lidmi, tak nemohu tento uvést. Další faktickým důvodem, proč se mohu své formulaci vyhnout, je fakt, že neobsahuje všechna písmena zkratky P.R.K.N. a snad i proto jej patrně strojařská ekipa nepoužívá (nebo už jen špatně slyším).

Pro všechny pohoršené moralisty pak musím své úvodní slovo doplnit o poměrně zásadní poznatek. Při bližším zkoumání výrazu P.R.K.N., resp. při jeho běžném užití jsem musel smeknout před hloubkou idejí uživatelů, neboť jsem dospěl k nezpochybnitelnému závěru, že ta čtyři písmena ve zkratce velmi výstižně zachycují obsah jejich myšlenek, se kterými pokrývají celou plochu jejich firemní strategie či podnikatelského záměru, a i ve chvíli, kdy se jim vysloveně nedaří, nemyslí na nic jiného, než jak situaci vylepšit a najít konstruktivní, efektivní nebo jen zkrátka řešení, které bude do P.R.K.N. fungovat.

Zaregistroval jsem řadu způsobů, forem či intonací, se kterou ten který technik, programátor, technolog, obsluha stroje či manažer výraz P.R.K.N. používá, ovšem obsah, resp. záměr se kterým tak činili, byl vždy téměř shodný a týkal se těchto témat, úkolů, problémů:

P: produktivita, personál, potenciál, procesy, profesionalita, plán, poptávka, plnění, platy, připravenost, perspektivy, programy…

R: rychlost, reakční doba, reference, rizika, režim…

K: kvalita, kapacita, konkurence, kontrola, kooperace, krize (budoucí)…

N: náklady, nespolehlivost, nedostatky, neshodnost, nekompetentnost, návratnost investic…

Jak vidno, témat k řešení či ke zlepšení má každá společnost vždy řadu a do toho ten PRŮMYSL 4.0.

Dovolím si ovšem z přepestrého výběru vybrat témata dvě, a to právě ta, která se při diskuzi objevují ne s „pravidelností monzunových dešťů“, ale stala se doslova každodenním rituálem a zaklínadlem. Honosně jsem je v seznamu skryl pod P jako PERSONÁL, ale v každodenním slovníku zní daleko prozaičtěji „nejsou lidi“, „nevíte o někom…“, „potřebujeme kohokoliv“ a podobně. Samozřejmě nikdo si neklademe malých cílů, a proto výše uvedený problém je téměř ve všech společnostech umocněný či kombinovaný ještě s jedním zadáním, jak vytížit stroje na maximum možného, tzn. nejlépe na nepřetržitý provoz a tím dosáhnout nejen zlepšení dodacích termínů, ale zejména zkrátit dobu návratnosti investic do nových strojů a technologií na minimum možného, tedy druhým P nemůže být nic jiného než PRODUKTIVITA a tato kombinace už je skutečně výzva, které nelze odolat.

Žádné řešení není samospásné a jednou provždy defi nitivní, žádný člověk nevyřeší všechny vaše problémy najednou (i když asi jste stejně jako já už potkali jednoho, nebudu ho jmenovat, který všude byl, někde i dvakrát, měl od všeho klíče a oslovením ředitel zeměkoule jste ho určitě neurazili). Ve fi nále pak výsledek přináší opět jen nasazení TOP technologie v konkrétní aplikaci co nejlépe vyhovující vašim konkrétním podmínkám, a to formou implementace kompetentním týmem erudovaných a na haury si nehrajících techniků.

V tomto okamžiku si vás, kteří jste se dle mého názoru totálně nezáživným tlacháním nenechali odradit (nejsem grafoman a k sepsání tohoto textu neb slovo článek by znělo hodně nadneseně, jsem byl donucen jednak okolnostmi a jednak pohrůžkou fyzického trestu, doslova „si to prej vypiju“, ovšem značku tekutiny mi zatím nesdělili), dovoluji rozdělit do dvou skupin. Ti z vás, kteří autora považují za regulérního blázna (není to pro mne nová zkušenost), prosím běžte se věnovat bohulibější nebo minimálně příjemnější činnosti, ti, kteří snad nalezli v textu bod, se kterým jsou schopni se ztotožnit, nebo nedopatřením téma, kterým se seriózně zaobírají, klidně mohou pokračovat v čtení, ale jak zaznělo výše, žádná řešení na lusknutí vás nečekají… a nebo? … a nebo se dá říci, že pokud potřebujete s některým z bodů skrytých pod zkratkou P.R.K.N. nebo jiným, jako jsou efektivita, nižší zmetkovitost atd., „trochu píchnout“, tak bych pro vás jeden tip měl.

Možná vás opět zklamu, protože v nadpisu jsem použil modlu posledních měsíců PRŮMYSL 4.0 a věříte, že vás pošlu tímto směrem, ale upřímně vůbec netuším, „čo také“ si duchovní otcové pod tímto nadpisem představují (pokud jsou to ti samí, co vypisují dotační tituly pro průmysl, tak „to su klidný doktore“, protože ti tímto výrazem nemysleli vůbec nic a jedná se pouze o překlad nějaké taškařice z Bruselu).

Můj návrh zní, nasaďte do svých výrobních provozů „AUTOMATIZACI“, neříkám roboty, linky, manipulátory, opakuji „AUTOMATIZACI“, a to řešení, které bude mít konkrétní značku, která bude zárukou, že nejdete do slepé uličky, protože pokud za někým stojí nějakých 3 500 aplikací po celém světě, tak se nespálíte, a tudíž nejlépe SYSTEM 3R.

… docela vás vidím, jak jste povyrostli (dobře vám tak), ale pokud jste se opravdu rozhodli, že nechcete rezignovat na současný stav a máte dost sil být tím, kdo je hybatelem a nastartuje pozitivní změnu, dovolím si vám dát další doporučení:

  • WorkPal,
  • WPT1+,
  • Transformer,
  • Koncept Fanuc linear,
  • Work Shop Manager,
  • JobToolManager.

Určitě docela rychlý přístup, skoro v duchu „Naši furianti“, ale pokud jste do té míry odolný jedinec, že jste dočetl až sem, jevíte se jako člověk, se kterým se hodí pracovat a do kterého se vyplatí investovat delší čas a informace dále uvedené nebudou „házení perel s…“ chtěl jsem říci „házení hrachu na zeď“.

V podstatě jedinou skutečnou limitou pro naprostou většinu budoucích spokojených, ba přímo nadšených provozovatelů automatizovaných buněk a automatizovaných výrobních linek je skutečnost, že jsou obětí nedostatečných a často nekorektních a bohužel i nepravdivých informací, a tudíž se uchylují k vytváření umělých bariér a falešných důvodů, proč u nich by to nešlo. Pokud vám mohu připomenout nesmysly, kterými argumentují tito „potížisti“, kteří nehledají řešení, ale důvody, proč něco nejde, pak mezi klasiky patří: nemáme sériovou výrobu, používáme různé technologie od frézování přes EDM hloubení po broušení,no náš personál na to nemá (ve firmě s pěti CNC frézovacími centry?), chceme i nadále nakupovat stroje od výrobce XYZ (to se mi chlubíte nebo vás mám litovat?), používáme jenom Heidenhain (Fanuc, Sinumerik, „šmarjá“ proč mi to říkají, mně je to vážně jedno a JOB MANAGERU dvakrát), nemáme místo (a kdo má?) a nejlepší je „no my se ještě rozmyslíme a počkáme“ (pokud ostatní počkají na vás, tak prosím, ale vlak, spíše rychlík, už skutečně vyrazil) atd.

Pokud se oprostíte od těchto nesmyslů a vytyčíte si, že chcete zvýšit produktivitu v řádu desítek procent, chcete zkrátit návratnost investice do nového stroje z tří roků někam k 12–14 měsícům, a to ve stavu, že nové lidi ne že neseženete, ale jednoduše je nepotřebujete, pak ano.

Takže opakuji, pokud jste se dočetli až sem, vypadáte na „týpka“, co skutečně hledá řešení, a jsme schopni vám garantovat, že řešení pro vás existuje bez ohledu na technologii, zda vaše výrobky frézujete, soustružíte, řežete drátem, hloubíte nebo vytváříte komponentu „sintrováním“ pomocí 3D aditiv laser technologie, bez ohledu na to, zda máte kusovou, prototypovou, malonebo velkosériovou výrobu. Existuje ověřené a osvědčené řešení přímo pro vaše výrobní procesy s naprosto famózním dopadem na ekonomiku tohoto výrobního procesu, a tudíž v podstatě ekonomiku celé organizace.

Bohužel v tomto okamžiku již v aktuálním čísle nezbývá prostor na pokračování a prezentaci konkrétních řešení nasazení AUTOMATIZACE, na prezentaci reálných aplikací ve vazbě na technologie, možnosti nasazení formou etapizace pro minimalizaci úvodní investice a možná to nejdůležitější – vyčíslení návratnosti investice do AUTOMATIZACE. Po dohodě s redakcí Infocube tedy tyto klíčové informace odprezentujeme v následujícím vydání, ale přesto si neodpustím následující výzvu.

Závěrečná výzva a poděkování autora:
Tímto bych vás všechny odolné čtenáře chtěl požádat o zaslání reakce na výše uvedený text do redakce časopisu Nástrojárna +, pokud možno o zaslání reakce negativní, případně až vyjádření pohoršené s tím, že vás podobné texty ať již formou, či obsahem uráží a v odborném časopise za nemalý obolus očekáváte kompetentní články na úrovni. Tímto bych si vám všem dovolil předem poděkovat za takto negativní ohlas, protože by znamenal, že vás již v příštím čísle nebudu obtěžovat, hlavně nebudu muset nic psát. Získaný čas věnuji klientům, kteří pro zvýšení produktivity, snížení provozních nákladů a posílení své konkurenceschopnosti na trhu nasadí AUTOMATIZACI od SYSTEM 3R, což mě osobně jako smysluplná činnost naplňuje daleko víc než čas strávený nad klávesnicí.
Ing. Pavel Hájek

Pro ty z vás, kteří prostě za každou cenu máte potřebu vybočovat z řady a opravdu hoříte neukojitelnou touhu konzultovat své výrobní procesy, je kontakt na autora +420 773 690 433.

Ing. Pavel Hájek
www.gfms.com/cz