Který technický, kulturní, společenský jev (vynález, událost, myšlenku) považujete za nejdůležitější?Zcela vážně velebím vynálezce postele – po těžkém dni do ní člověk uléhá a ví, že ho čeká krásný spánek, mysl i tělo se uvolní. Tam je člověk ve svém světě a všechny těžkosti světa mu, alespoň po dobu spánku, jsou ukradené (smích).
Nejvíce mne ovlivnili moji rodiče, kteří mne zplodili, se všemi klady a zápory na straně mé i na straně světa. Vcelku rád si vzpomenu i na několik málo profesorů, češtiny a chemie z gymnázia, matematiky z vysoké školy… Od puberty mám, víceméně, stejný okruh přátel, s těmi sdílím názory na svět. Někteří již zemřeli, mrzí mne to… a jako obecný zdroj energie a myšlenek miluji kulturu, hudbu a knihy. Často si vzpomenu na Jima Morrisona a jeho citát: „Hudba je tvůj nejlepší přítel, až do konce, až do konce.“
Politika udržuje v chodu sebe sama (smích), s omezeným okruhem osob, nikdo ji vlastně nepotřebuje, není hybnou silou státu. Hodnoty vytvářejí lidé ve firmách, kteří denně pracují a přemýšlejí… Díky tomu, že s politikou nikdo nechce nic mít, to vypadá, že je rozhodující silou, nicméně za všemi kroky politiky je možno hledat „Cui bono“, účel proč se dané rozhodnutí stane… politika není myšlenkový trust, to vidíme denně. Změny, dobré i špatné, tvoří jedinci, nikoli politické strany, to je asi cesta…
Práce mne baví (zvláště, když se daří), to je nutnost, strávíte-li v ní celé mládí, později i stáří… Zdroj energie musí člověk hledat v sobě, kudy se síla dostává do nás, to jen tušíme.
Pracovně mám rád firmy, které jsou profesionální, dobře vymyšlené, fungující. Snažím se jít tímto směrem, ve vlastní firmě i ve výběru našich partnerů, se kterými provozujeme business.
Nevím, věcí, které mě baví je mnoho: být hudebníkem, kdybych měl větší talent a uměl oželet materiální nevýhody… zajímá mě stavařina, tedy stavební inženýr, architekt ne, protože neumím malovat…
Těžká otázka, podobná je „co si necháš vytetovat na tělo?“ – znamení, co máte na celý život. Člověka láká říci něco obrovského, Ježíše, ale řeknu spisovatele Davida Henryho Thoreaua, s jeho zápisky a úvahami.
Obecně se snažím myslet pozitivně, chovat se pozitivně. Snažím se najít řešení v každé situaci, snažím se vyrovnat s tím, že ne vždy se to podaří. Nechci se vzdávat.
V práci je dobré vědět, že žádná kaše se nejí tak horká, jak se uvaří… jediný případ, kdy je otázka kaše opravdu závažná, je u poslední večeře.