Vážení čtenáři,
Jedním z průvodních jevů současné doby je fakt, že jí přestáváme rozumět, budoucnost se stává nepředvídatelnou, a tudíž nejistou. Variant vývoje je mnoho a možná je každá z nich. Může za to jednak rychlost technologického vývoje a zejména totální specializace v rámci oborů, které se dále atomizují a kde již vývoj nestíháme sledovat. Obojí, zejména v IT, přináší nové a nové netušené možnosti, kdy to, co platí dnes, bude za půl roku zase jinak, ale také nové výzvy, kterým je třeba čelit. A některá řešení těchto výzev přichází ze zcela jiných oborů, kterým „nerozumíme“, a právě proto nás překvapí.
To jsem si uvědomil během poslední návštěvy v Německu, kde na úrovni průmyslových firem doslova bouří průmysl 4.0. Digitalizací výroby a propojením strojů a přístrojů prostřednictvím internetu však také vznikají nová zranitelná místa. Jednou z nich je průmyslová špionáž a hackerské útoky, se kterými má v Německu zkušenost 69% firem. Průmyslová špionáž a útoky tu byly vždy, novinkou ale je fakt, že napadány jsou i malé firmy s deseti zaměstnanci. Vedle získání technické dokumentace, cen a informací o vývoji nových produktů byly zaznamenány i případy prolomení výrobního software a software na tok materiálu, které končily až několikadenními kolapsy celých výrobních závodů vč. následné výroby v navazujících odběratelských firmách (konkrétně jde o případy německých firem v Číně a subdodavatelů automotive na Ukrajině).
Jedním z řešení zabránění úniku dat z výrobního procesu je blockchain technologie. Jedná se o správu a tok dat pomocí firemní databáze decentralizované do většího počtu informačních uzlů, které samy shromažďují jen některé údaje a mají schopnost přijímat jen určité typy dat, u kterých samy vyhodnotí jejich relevanci. Avšak uzly mezi sebou data nesdílí a sám jejich velký počet tvoří bariéru pro krádež dat. Implementace blockchainu sestává ze dvou druhů záznamů: transakcí a bloků. Transakce představují data vložená do databáze uživateli, bloky pak záznamy potvrzující kdy a jak byla konkrétní transakce přidána do databáze blockchainu. Transakce - pohyb dat - probíhají jen od uzlu k (předem definovanému) uzlu. Informace vytěžené jen v rámci jednoho uzlu jsou v tomto systému prakticky bezcenné. Uzly mohou být nastaveny jak mezi firmami, tak v rámci jedné firmy mezi jednotlivými pracovišti či třeba na jednotlivém obráběcím stroji. V českém strojírenství jde zatím částečně o sci-fi, která se ale rychle stane skutečností. A je to také malá ukázka toho, co přinese digitalizace výroby, kdy dobře a levně vyrábět už nebude stačit, důležitá bude i tvorba správných dat, jejich sdílení, uložení a ochrana až na úroveň každého jednotlivého obrobku.
A co mají společného bitcoiny, blockchain technology a průmyslová výroba? Bitcoin je nejen kryptoměna, ale i internetová platební síť, která byla vyvinuta a dlouhodobě a úspěšně funguje právě na technologii blockchain. Ta zaručuje, že systém potvrzování transakcí mezi majiteli „peněženek“ a činnost „těžařů“ je zcela anonymní a probíhá s vyloučením možnosti jednotlivců či vlád ovládat účty, peněžní toky či způsobit inflaci. A tato technologie se z původního oboru dnes dostává až na úroveň jednotlivých výrobních strojů, jak bylo vidět i na loňském EMO.
Bitcoiny a kryptoměny jsou tu řadu let. Ale protože patřím k těm ze začátku úvodníku, kteří současné době „nerozumí“ a neví, která z budoucích varianat vývoje bude ta správná. Tak i já jsem před lety promarnil příležitost zařadit se mezi investory, kteří je nakupovali za 50 dolarů, ačkoliv v té době už je z médií každý dobře znal...
Jiří Klusáček
ředitel Infocube s.r.o.